Slovo pro tento den: Pátek 22. listopadu

Nesesmilníš.

Ex 20, 14

Manželství ať mají všichni v úctě a manželé ať jsou si věrni, neboť neřestné a nevěrné bude soudit Bůh.

Žd 13, 4

Sedmé přikázání. Martin Luther jej v Malém katechismu vykládá takto: „Máme se Boha bát a milovat ho, abychom žili ve slovech i skutcích cudně a mravně a jeden každý miloval a ctil svého manželského partnera.“ Bratrský katechismus se ptá: „Z které příčiny Bůh to přikázal?“ A odpovídá: „Z té, že člověk příliš klopotný a nezřízený jest v těle svém...“ Člověk má pak toto přikázání podle Bratří dodržovat, „chce-li hněvu Božího i pomst jeho hrozných na se neuvoditi“. A Heidelberský katechismus argumentuje: „Obojí, tělo i naše duše jsou chrámem Ducha svatého, proto Bůh chce, abychom je uchovávali čisté a svaté.“

Víc než pekelných muk bych se děsil lenosti, se kterou přestáváme hledat toho vedle sebe, ve které vyměníme to, co známe, za neznámé, tajemné, nové a lákavé; lenosti, ve které se nám v tom, s nímž bydlíme, už nic nového ani větší hloubku objevovat nechce. Vedle své nenasytnosti bych se bál lhostejnosti, samozřejmosti, ponižování, ubližování a traumat dětí, které nevědí, kam patří. Kromě své klopotnosti bych měl strach z blízkosti, která se příliš snadno ztratí, a pak se jen mlčí a žije vedle sebe.

Pane, prosíme, dávej nám sílu k nesobeckému milování. Nenakládej na nás nic, co bychom nedokázali unést. Prosíme, ať nás neovládne strach a hněv, nuda a netrpělivost, lhostejnost. Prosíme, ať dodržíme, co jsme slíbili a slibujeme svým partnerům. Pomoz nám se sebeovládáním. Prosíme, buď s dětmi, jejichž rodiče se rozešli. Amen.

Ondřej Macek (ČCE)