Slovo pro tento den: Pátek 21. září

Ř 11, 25–32 ● Ez 341

Bůh totiž všecky uzavřel pod neposlušnost, aby se nade všemi slitoval.

[Ř 11, 32]

Tento verš je vybrán z rozsáhlejšího oddílu apoštola Pavla, který pojednává o Izraeli, který nepřijal Krista, a o pohanech, kteří v Krista uvěřili. Jedni Krista odmítli, Boží vyvolený národ, ze kterého Kristus vzešel, ke kterému byl předně poslán. Druzí v Krista uvěřili, pohané, kteří byli Bohu hluboce vzdáleni, a přece došli Boží milosti. Jedni jako by šanci zahodili, druzí jí jako by využili.

Pavel ovšem tak jednoduše neuvažuje. Ano, Izrael nepřijal Krista, Pavla to mrzí. Ale ptá se: Má lidský hřích zvítězit nad Bohem a jeho plánem spásy?! A mají se ti, kteří jsou z milosti Boží to, co jsou, tedy Kristovi, vyvyšovat nad Boží milost a dělat si zásluhy?! Nikoli. Pro Pavla je vítěz Bůh a ne lidský hřích nebo lidská pýcha. Svět má tedy před sebou obrovskou naději. V tom, že žádná neposlušnost lidská není silnější než Bůh, že není něco, co by se vymykalo Boží kontrole. Dejme se od Pavla nakazit nadějí, která pramení z víry v Krista.

Ty povzbuzuješ člověka, aby tě s radostí chválil, neboť stvořil jsi nás pro sebe a nepokojné jest srdce naše, dokud nespočine v tobě. Amen (Augustinus Aurelius, Vyznání, Kniha I, hlava I)

David Sedláček