Slovo pro tento den: Pátek 20. června

Když Jezábel uslyšela, že Nábot byl ukamenován a zemřel, řekla Achabovi: „Vstaň a zaber vinici Nábota Jizreelského, kterou ti odmítl dát za stříbro. Nábot už nežije, je mrtev.“ [1 Kr 21, 15]

Achabova manželka připraví justiční vraždu, aby dokázala, že její muž dostane vše, co chce. Smutně skončí Nábot, který se nevzdal dědictví svých otců. Bible nepřičítá hlavní odpovědnost Jezábele, ale samotnému Achabovi. I když ten hraje v celém příběhu vraždy dost pasivní roli. on si ruce od krve neušpiní. A vražda není spáchána jako zjevné bezpráví, nýbrž jako zákonné potrestání toho, kdo byl usvědčen z rouhání.

Zlo se často dovede tvářit svatě a vypadá, že se děje podle práva. Prohlédnout to není vždy jednoduché. V čem spočívá Achabův podíl na této vraždě? Nezabíjí jenom bezprostřední vražedný čin, ono je též vražedné, když člověk vyklidí pole, když nevyužije moci, kterou má, aby se zlu postavil. Bezproblémová likvidace nepohodlné osoby nevypovídá jenom o zvrácenosti vraha. Napomáhají jí nepřímo i poslušní lidé, kteří sice nikoho bezprostředně nezabili, jen nedělali nic, aby tomu zabránili, jen dělali, jak se to po nich chtělo. Bůh nám lidem dává svobodu jednat, nebo nejednat. Ale každá naše aktivita či pasivita bude mít své důsledky, za něž jsme před Bohem odpovědní. 

Děkujeme ti, Bože, za lidi, kteří se zastávají práv bezbranných a obětí nenávisti. Požehnej jim a ukaž nám způsoby, jak je podpořit. Amen.

Tomáš Vítek