Slovo pro tento den: Pátek 19. září

Ježíš jim řekl: „Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí.“ [Mk 1, 17]

Ježíš zavolal na učedníky a oni šli. Nemusel nejprve učinit zázračný čin, aby na ně udělal dojem, neumluvil je množstvím argumentů, nenasliboval jim bohatství, kariéru, slávu, snadný život. Nebyl tehdy ještě ani známým učitelem, pověstným svou moudrostí. Stačilo pouhé jeho slovo, jediné zavolání. Jak je to možné?

Něco takového přijme jen víra. Lidskému rozumu se to příčí. Je to také zázrak, že k tomu vůbec došlo. Učinit z obyčejných rybářů rybáře lidí, zachránce těch, kteří tonou, hynou v nebezpečných vodách. Vzbudit v jejich srdcích takovou víru, že jim stálo za to opustit vše, co měli, co bylo známé a jisté – práci i otce –, a vydat se na nejistou, úzkou cestu za Ježíšem.

Příběh o Abrahamovi, praotci všech věřících, začíná úplně stejně. Pán Bůh ho zavolal: „Opusť svou zem a vydej se na cestu.“ A on také poslechl – uvěřil Bohu a šel.

Věříme, že takovou moc má Pán Bůh stále – i dnes. Že se i dnes dějí stejné zázraky, když se z nechápavých, málo zbožných a neučených, obyčejných lidí stávají Boží služebníci, Ježíšovi následovníci.

Bože, veď i nás k poslušnosti, abychom neváhali jít, kam nás pošleš. Splň i při nás zaslíbení daná Abrahamovi, ať se staneme požehnáním všem. Amen.

Jana Potočková