Slovo pro tento den: Pátek 19. února

A šálemský král Malkísedek přinesl chléb a víno; byl totiž knězem Boha nejvyššího. […] Tehdy mu dal Abram desátek ze všeho. [Gn 14,18.19b]

Chléb a víno, které se v rukou Malkísedeka vynoří z temnoty neznáma, aby se po požehnání zase vrátily tamtéž, nejsou jen neobyčejně chutné potraviny. Kdo někdy zkusil upéct chléb z domácího kvásku, bez polotovarů, kdo zkusil vyrobit víno z révy, ten ví, jaká je to věda, aby se opravdu povedly. Aby byly chléb a víno dobré, dá to hodně práce a výsledek není nikdy zcela jistý. Přesto se zdá, jako by se samo lidstvo zrodilo s chlebem a s vínem.

Když je Abram na vrcholu sil, po velikém vítězství, okamžitě dostává od Boha skrze chléb a víno vzkaz. A on jej správně pochopí, protože hned odevzdává desátek. V tom chlebu a vínu není jen Boží pochvala za víru a statečnost. Není to jen posila unaveného válečníka. Je v něm i vzkaz: nejsi na světě sám pro sebe, tvá budoucnost není jen ve tvých rukou. Jaký bude tvůj konec, jak obstojíš, to nezáleží jen na tobě. Stejně jako osud vína a chleba není jen v rukou vinaře a pekaře. Necháš-li v sobě působit kvas Boží, budeš-li dbát jeho slov, pak tě jednou zcela prostoupí a ty budeš v něm a On v tobě, v Božím království. Žiješ-li opravdu s Bohem, čeká tě jistě více než voňavý chléb a jiskrné víno.

Kriste, dej ať se neopíjíme sami sebou, tímto světem, ale ať máme duši otevřenou pro tvé dary, pro tvé Slovo. Amen.

Jan Kupka