Slovo pro tento den: Pátek 18. července

Neraduj se z pádu svého nepřítele, nejásej nad jeho klopýtnutím ani v srdci. [Př 24, 17]

Řekl mi jeden posluchač mých výkladů, že by jej u zmínek o nepřátelích zajímala jejich velikost a postavení: Jde-li o „nýmanda“, společenskou nulu, nebo nějakou větší a významnou „rybu“, nebo dokonce o někoho ze špiček. A podle toho že by se potom mohlo podmínečně uvažovat o naší velkorysosti, a tomu by zase odpovídalo naše zadostiučinění.

Nic takového se samozřejmě z těchto textů nedovídáme. Ale hodně prozrazuje číselná informace: hebrejský kořen pro nepřátelství se ve Starém zákoně vyskytuje 283 krát; to znamená, že člověk je dost konfliktní bytost a do střetů se ve svém prostředí dostává poměrně často. A významnost konfliktu, to je velmi subjektivní záležitost. Zcela malichernou věc rádi zveličujeme. A rozlišovat, kdy přehlédnout a kdy to tak nenechat, to už je vůbec mimo naše možnosti. Čili: předat svoje nedorozumění či střet někomu, „kdo je dokonale nad věcí“, je to nejlepší, co můžeme udělat. A vyhnout se byť i jen pokušení zlé radosti, když náš oponent klopýtne či spadne, tomu se říká důslednost postoje.

Náš Stvořiteli a Pane, odejmi od nás škodolibost. Znovu nám připomeň, že láska se neraduje z nepravosti, ale spolu raduje se pravdě. Amen.

Ludvík Klobása