Slovo pro tento den: Pátek 18. března

I kdyby ustoupily hory a pohnuly se pahorky, moje milosrdenství od tebe neustoupí a smlouva mého pokoje se nepohne. Praví Hospodin, tvůj slitovník. [Iz 54, 10]

Izajáš připomíná text z Genesis. Potopa byla předělem. Smyla hřích a stala se počátkem nové dějinné etapy lidstva. Hospodin uzavírá smlouvu s Noem, že katastrofa takových rozměrů se už nebude opakovat.

Izajáš chce zvěstovat podobnou zvěst Izraelcům v exilu babylónském. Exil je také předělem a s jeho koncem začíná nová dějinná etapa Božího lidu. Jako tehdy s Noem na globální úrovni, tak nyní na užší, národní úrovni uzavírá Hospodin se svým lidem smlouvu pokoje.

Znamená to, že Izrael má před sebou rajský věk nevinnosti a pokoje? Rozhodně ne! Kolotoč nevěry, pádu a hříchu Izraele bude pokračovat. Kde je dnes jeruzalémský chrám? Srovnán se zemí roku 70 po Kr.! Ani smlouvou s Noem nezačal rajský věky nevinnosti a pokoje pro lidstvo. Katastrofy hrozí dál. Což dokazuje moderní lidstvo, které je technologicky schopné zničit planetu, její život a sebe sama.

Co zůstává? Bůh a jeho věrnost. Že člověk smlouvu poruší nebo ji nebere vážně, ještě neznamená, že není platná. Bůh je jí věrný a bere ji vážně. Proto platí, co slíbil. Boží Syn nám to odhalil. Budoucnost lidstva je uchována v Božích rukou.

Hospodine, kéž stále spoléháme na tvou věrnost. Kéž nás v tom tvůj Syn utvrdí. Amen.

David Sedláček