Slovo pro tento den: Pátek 17. května

Hospodin je blízko těm, kdo jsou zkrušeni v srdci, zachraňuje lidi, jejichž duch je zdeptán.

Ž 34, 19

Avšak celník stál docela vzadu a neodvážil se ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: ‚Bože, slituj se nade mnou hříšným.‘

L 18, 13

Někteří lidé si Boha představují jako otravného staříka, který člověka pořád jen obviňuje. Jde mu prý jen o to, aby lidé byli zdeptáni a zkrušeni v srdci, aby měl koho zachraňovat. Jinak by prý byl zbytečný.

Bůh ale nemá škodolibé potěšení z toho, že je člověk zkrušen a zdeptán. Naším největším žalobcem není Bůh, ale ďábel. Neustále obviňuje a namlouvá: Bůh tě nemůže přijmout. Ten Zlý krade radost, Bůh ji člověku dává v plnosti. Záleží mu na naší záchraně – i od naší minulosti, blízké i vzdálené. Záleží mu na tom, aby se naše srdce a duch vrátily k radosti. Proto zdůrazňuje těm, kdo prožívají úzkost ve svém srdci a ze svého srdce, že je jim přesto blízko. Navzdory všemu, co jejich ducha zdeptalo. Nevzdává to s námi právě ve chvílích, kdy máme tendenci vzdát to my s ním.

Bože, přijmi moje pokání a dej, ať já umím přijmout tvou milost. Amen.

Martin Piętak (SCEAV)