
Ko 2, 6–15 ● Ez D 635
Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána […] S Kristem jste byli ve křtu pohřbeni a spolu s ním také vzkříšeni vírou v Boha, jenž ho svou mocí vzkřísil z mrtvých.
[Ko 2, 6.12]
Martin Luther prý čelil největším zápasům a pochybnostem tím, že na svůj psací stůl vyryl prostá slova: Baptisatus sum. Jsem pokřtěn. Ve křtu jsme byli ponořeni do Kristovy smrti a spolu s ním povstali k novému životu.
Jsou to velká slova, která se často snažíme pochopit jen „malou vírou“. Ale nejde o velikost naší víry, ale Boží moci. Vždyť jsme slyšeli, že v naší nepatrné a chatrné víře Bůh působí stejnou mocí, jakou vzkřísil Krista z mrtvých.
Náš křest je – na rozdíl třeba od cejchu, kterým byli označováni otroci – něco neviditelného. Je novou obřízkou, která z nás dělá nové lidi, syny a dcera Boží.
Žít jako pokřtěný znamená tedy žít v tom, komu patříme, v Kristu Ježíši: v radosti, vděčnosti a službě tomu, který nás osvobodil od moci hříchu a starého lidství.
Bože, v našem křtu jsi nám dal podíl na životě a smrti Ježíše Krista, stali jsme se tvými dětmi a součástí tvého lidu. Rozmnož naši víru a buď nám světlem a životní silou, abychom žili podle evangelia. Posilni naši naději na dovršení toho, co jsi u nás ve křtu začal. Amen
Karel Šimr