
On sám nebesa roztahuje, kráčí po hřebenech mořských vln, on udělal souhvězdí Lva, Oriona i Plejády a souhvězdí jižní.
Jb 9, 8
A [Barnabáš a Pavel] volali: Vždyť i my jsme smrtelní lidé jako vy. Zvěstujeme vám, abyste se od těchto marných věcí obrátili k živému Bohu, který učinil nebe, zemi, moře a všechno, co je v nich.
Sk 14, 15
Zápasu souženého Jóba trochu rozumíme, ale spolu s jeho přáteli také trochu nerozumíme. Takové míry neštěstí, jako zakusil on, jsme byli většinou ušetřeni. Ale i v menším neštěstí, když na nás dolehne, ozve se nám otázka, čím jsme si to zasloužili, či vlastně nezasloužili. Jób ve své při s Bohem ovšem předesílá: „Vskutku vím, je tomu tak, což může člověk být před Bohem spravedlivý?“(Jb 9, 2). „Jak bych já mu tedy mohl odpovídat?“ (Jb 9, 14). A na dotvrzení toho uvádí Boží moudrost a sílu, jak se projevuje v řádu stvoření, jehož je Hospodin svrchovaný Pán. Ale je tento odkaz k Boží všemoci, jíž stvořil a udržuje svět, dostatečným řešením naší konkrétní bědné situace? Pro Jóba dostatečný nebyl, jak je vidět z dalšího průběhu jeho zápasu o Boha. A pro nás?
Pane Bože, Stvořiteli, prosíme tě: Dej nám poznat, že a jak se tvá moudrost a moc projevuje v trýzních, kterým jsme vystaveni my sami nebo naši bližní. Amen.
Pavel Filipi (ČCE)