
Když mu spílali, neoplácel spíláním; když trpěl, nehrozil, ale vkládal vše do rukou toho, jenž soudí spravedlivě. [1 Pt 2, 23]
Kristus trpěl. Ale trpěl nezaslouženě. On sám nezhřešil. On jen bral Boží vůli vážněji než my. Odepřel přijmout zákony boje o moc. Neprosazoval sám sebe. A nesáhl k prostředkům a metodám, které užívají ti, kteří chtějí uchvátit nadvládu nad lidmi. Slyšeli jsme: neodplácel, nespílal, nehrozil. Razil úplně jinou cestu: zlu neodporovat jeho zbraněmi.
Ale jak to potom může skončit? Ježíš sám sebe poroučel do rukou toho, který spravedlivě soudí. A pak strpěl, aby byl vydán do rukou lidí. A přitom už jeho prapředek David věděl o tom, že není nic horšího než upadnout v ruce lidské (2 Sa 24, 14). Spravedlivý Bůh se Mesiáše ukřižovaného lidmi ujal. – A co bude dál? Vzkříšený Kristus „musí kralovat, okud, Bůh nepodmaní všechny nepřátele pod jeho nohy‘ “ (1 K 15, 25).
Pane Ježíši, pomoz nám očekávat tvé konečné vítězství a zatím trpělivě snášet nepohodu přítomných dnů. Bože, braň Kristovy vyznavače proti všem nepřátelům. Amen.
Jiří Doležal