Slovo pro tento den: Pátek 13. února

Těm z cizinců, kteří se připojili k Hospodinu, […] praví: „[…] Můj dům se bude nazývat domem modlitby pro všechny národy […]. Shromáždím k němu ještě další, k těm, kteří už k němu byli shromážděni.“ (Iz 56, 1, 6. 7b. 8b)

Může bible inspirovat náš vztah k cizincům? Není jich u nás tolik jako v některých sousedních zemích, ale přicházejí. Jak vnímáme jejich přítomnost? Nevšímáme si jich? Bojíme se jejich jiné kultury? Jsme schopni v nich vidět své bratry a sestry? Vždyť mnozí jsou křesťané. Známe sbor korejský, sbory ruských baptistů a další. Bůh nás všechny zahrnuje do své unie, zve nás na svou svatou horu, do svého domu, který bude domem modlitby pro všechny národy. Je to pro nás jen velmi vzdálená budoucnost? Nemusí být! Někteří už poznali, že snahy ekumeny mohou být prvními krůčky k naplňování velkého Hospodinova zaslíbení.

Dím to k svému svědomí, že kdybych znal cizozemce odkudkolivěk v jeho ctnosti, an více Boha miluje a o dobré stojí než můj vlastní bratr, byl by mi milejší než bratr. A proto kněží dobří Engliši jsou mi milejší než nestateční kněží čeští, a Němec dobrý milejší je než bratr zlý. (Výklad Desatera)

Svatý Bože, dopřáváš nám příležitosti setkání s těmi, kteří jsou zatím cizinci, ale v tvých očích jsou naši bratři a sestry. Pomáhej nám otevírat i jim svá společenství i svá srdce. Amen.

Daniela Brodská