Slovo pro tento den: Pátek 13. listopadu

Vy jste tělo Kristovo, a každý z vás je jedním z jeho údů. A v církvi ustanovil Bůh jedny za apoštoly, druhé za proroky, třetí za učitele; potom jsou mocné činy, pak dary uzdravování, služba potřebným, řízení církve, řeč ve vytržení. Jsou snad všichni apoštoly? Jsou všichni proroky? Jsou všichni učiteli? Mají všichni moc činit divy? Mají všichni dar uzdravovat? Mají všichni schopnost mluvit ve vytržení rozličnými jazyky? Dovedou je všichni vykládat? Usilujte o vyšší dary! A ukážu vám ještě mnohem vzácnější cestu. (1 K 12, 27–31)

Rozdíl mezi údy těchto těl [těla mystického a těla lidského] lze určit takto: První je v tom, že jsou části církve spolu spojeny milostí, neohlížejí se na postavení nebo umístění polohy těla, jak to činí lidské údy. Druhý rozdíl je v tom, že jde-li o údy mystické, není rozdíl, nýbrž důslednost v tom, že jeden úd koná úkoly různých druhů. Člověk totiž je jakýsi celek, a proto se sluší, aby horlivě pracoval, seč je. Třetí rozdíl je v tom, že i když do údů těla proudí síly z Krista, jako do údů těla proudí síly z duše, a teprve jimi nabývají povahy údů, přece ono proudění je první a činnost údů je dobrovolná, z milosti sdělená a záslužná. (O církvi)

Pane, tvá dobrota je tak veliká, že ji neumíme zcela docenit. Ale týká se každého člověka. Tvé dobrodiní je přítomno v nás i v našem okolí. Ale plně při díle je až ve chvíli, kdy my se stáváme aktivními účastníky tvého díla. Proto i tento den stojíme o to, žít z tvé síly a tvé milosti a nechat tak prostoupit svá rozhodování, své myšlení i činy a proměnit je. Buď nám i našemu světu takovou měrou milostiv. Amen.

Joel Ruml