Slovo pro tento den: Pátek 13. března

Ježíš řekl svým učedníkům: „Není možné, aby nepřišla pokušení; běda však tomu, skrze koho přicházejí. Bylo by pro něho lépe, kdyby mu dali na krk mlýnský kámen a uvrhli ho do moře, než aby svedl k hříchu jednoho z těchto nepatrných. Mějte se na pozoru! Když tvůj bratr zhřeší, pokárej ho, a bude-li toho litovat, odpusť mu. A jestliže pro ti tobě zhřeší sedmkrát za den a sedmkrát k tobě přijde s prosbou: ,Je mi to líto,‘ odpustíš mu!“ Apoštolové řekli Pánu: „Dej nám více víry!“ Pán jim řekl: „Kdybyste měli víru jako zrnko hořčice, řekli byste této moruši: ,Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře,‘ a ona by vás poslechla.“ (L 17, 1–6)

Opět, by lidé plně věřili, že bóh všecky hřiechy vidí, a že bez pochybenie z každého pomstí, a by muky přěd očima věčné měli, tehdy by ne tak hotově hřěšili; ale že klátí je nedověřenie, ani řkú: Snadť bóh ne tak toho pomstí! protož tiem snadem a pochybováním jsú k hřěšení hotovějšie. (Postila, kázání na pátou neděli po Kristovu narození)

A jsme zase u nedostatku víry. Umalé víry! Proto – pokračuje Hus – je každému z nás zapotřebí více víry! Abychom spolu s učedníky prosili: „Pane, přidej nám víry!“ To jest: „Dej nám víru plnou. Bez pochybování a vrtkavosti!“ Bože, tebe očekáváme, my, kteří nemáme nic. K tobě jdeme, neboť ty máš slovo života věčného. Amen.

Pavel Kašpar