Slovo pro tento den: Neděle 9. září

Jk 2, 1–10.(11–13).14–17 ● Ez 222

Bratří moji, jestliže věříte v Ježíše Krista, našeho Pána slávy, nesmíte dělat rozdíly mezi lidmi.

[Jk 2, 1]

Taková situace, totiž, že ve sboru jsou chudí i hodně bohatí, kterým se trochu podstrojuje, je nám už skoro neznámá, ale přesto má svou aktuálnost i dnes, a to docela osvobozující (i když se možná časem zase vrátí a v některých sborech se již vrací, že jsou mezi námi lidé i opravdu hmotně bohatí): Před Bohem, ve víře v Ježíše Krista, našeho Pána slávy, nejsou žádné rozdíly! Divoký kluk z nedělní školy, vysokoškolský profesor, zasloužilá sborová sestra i dlouhodobě nezaměstnaný – všichni mají ve sboru své místo a před Boží tváří stejnou vážnost, hodnotu a důstojnost.

A tak k nim máme přistupovat, tak je brát, tak se k nim chovat. Vždyť apoštol pokračuje: „Jestliže tedy zachováváte královský zákon, jak je napsán v Písmu: ‚Milovati budeš bližního svého jako sám sebe,‘ dobře činíte“ (Jk 2, 8). Brát všechny za stejně důležité jako sám sebe, to je královský zákon, řád, který platí v království Božím. Tak jedná Bůh. On totiž miluje všechny stejně, bohatého ne víc než chudého, zasloužilého ne víc než méně zasloužilého. Jak to ukázal a zjevil na příkladu svého Syna. V něm se králů Král stal služebníkem všech, bez rozdílu. Jdi tedy a jednej také tak!

Pane, děkuji za to, že před tebou mám svou hodnotu a důstojnost jako každý jiný člověk. Dej, ať ji popřávám sobě, ale i všem svým bližním. Amen

Ondřej Ruml