Slovo pro tento den: Neděle 9. srpna

Proto i my, obklopeni takovým oblakem svědků, odhoďme všecku přítěž i hřích, který se nás tak snadno přichytí a vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo, s pohledem upřeným na Ježíše, který vede naši víru od počátku až do cíle. (Žd 12, 1–2a)

Takovým oblakem svědků, kterým jsme obklopeni, jsou zástupy mnohých nám známých i těch, kteří zemřeli bezejmenní. Bezejmenní ovšem jen pro nás, nikoliv pro Pána Boha. Ten je naopak bezpečně zařadil do svého oblaku, mezi své zástupy. Zástupy těch, co pro Krista obětovali svůj život, i těch, kteří pravdu evangelia věrně po celý život dosvědčovali a odešli z tohoto světa zcela pokojně a sytí svých dnů. A také zástupy těch, které jsme sami dobře poznali. Kteří nám poprvé řekli o Pánu Bohu, poprvé nás vzali do kostela nebo se s námi modlili, a dnes už tu nejsou. Alespoň zdánlivě. Věříme totiž, že tu jsou s námi, že jsou přítomni právě v tom oblaku svědků, který nás obklopuje. A podobně jako Hospodin vedl v oblaku svůj lid pouští, i nás může tento přítomný oblak dodnes v Duchu svatém inspirovat. Příklad všech, kteří stáli věrně a v pravdě v životě i smrti, nás může i dnes inspirovat k činění všeho dobrého v této zemi a v tomto světě, na Božím díle, které stále pokračuje.

Pane, děkujeme ti za ty, kteří nás předešli na cestě k tobě a kteří nám po sobě zanechali svůj životní odkaz jako svědectví o tvém nekončícím díle. Amen.

Ondřej Zikmund