Slovo pro tento den: Neděle 7. prosince - 2. adventní

Ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve; potom my živí. [1 Te 4, 16b–17a]

Kdy už konečně přijde Pán a naplní se jeho zaslíbení? Bolestná otázka mnoha křesťanů v prvotní církvi. Ubíhal den za dnem, rok za rokem, mnozí z věrných zemřeli. Někteří stářím, jiní násilnou smrtí. Příchodu Páně se nedočkali. Jak to s nimi dopadne? Budou mít také tito zemřelí podíl na Kristově budoucnosti?

Jak by mohly tyto obavy uniknout vnímavému srdci apoštola. Reaguje na to jako ten, komu bylo odhaleno tajemství Kristova příchodu. „Toto vám říkáme podle slova Páně.“ Vzápětí otvírá před zrakem čtenářů veliké drama: Archanděl vydá rozkaz; zazní zvuk Boží polnice, přichází Pán, aby se ujal vlády. Jako první vstávají z mrtvých ti, kdo zemřeli jako Kristovi učedníci. K nim se připojují křesťané dosud žijící, aby pak všichni byli připojeni k Pánu a s ním zůstali navěky.

Apoštol byl přesvědčen, že se toho dočká ještě za svého života. V tom se mýlil. I pro něj platilo, že „o onom dni a hodině neví nikdo […]; jenom otec“ (Mt 24, 36). Jeho poselství však nemá ukojit lidskou zvědavost, nýbrž upevnit víru církve a posílit naději. Smrt ne - má poslední slovo. Kristus zlomil její moc. Pouto lásky, které spojuje Boží děti se Vzkříšeným, nebude ničím a nikým zrušeno, ani smrtí. Kde je Pán, tam budou i jeho služebníci.

Prosíme, Pane, upevni víru církve a probouzej v nás vždy novou naději. Amen.

Pavel Smetana