Slovo pro tento den: Neděle 7. června

Hospodin na nás pamatuje, on nám žehná: žehná domu Izraele, žehná domu Áronovu, žehná těm, kteří se bojí Hospodina, jak malým, tak velkým. (Ž 115, 12–13)

Boží požehnaní jak krásná věc. Bůh je zdrojem života, co požehná, to vzkvétá. Jeho požehnání se nemíjí účinkem. Požehnání můžeme přijímat, ale můžem je i dávat jako rodiče, faráři, přátelé, jako ti, kteří druhým přejí dobro. Požehnání je dar, nedá se koupit ani vlastnit, požehnání se lidem nedostává bez rozmyslu a na počkání. Když Bůh žehná pra otcům ve Starém zákoně, nabádá je k dodržování smlouvy, kterou s nimi uzavřel. Věrnost Bohu a dodržování Božích přikázání přináší Boží milost, která se přenáší na mnohá další pokolení. Věrnost a láska k Bohu s sebou nesou požehnání, ne naše zásluhy. Hospodin žádným nepohrdá, neb kdokoli ho v paměti má, kdo ho zná rozumem a miluje, s tím jest milostí. (Dcerka)

Pane, děkujeme ti za to, že nám žehnáš. Přijímáme rádi tvá požehnání. Snažíme se využívat vše dobré, co do nás vkládáš, a projevovat vděčnost za tvé dary. Byli bychom rádi požehnáním i pro své sestry a bratry. Pane, požehnej nás a dej působit své síle v plnosti. Amen.

Eva Benešová