Slovo pro tento den: Neděle 7. července

Hospodinovo přikázání je ryzí, dává očím světlo.

Ž 19, 9b

Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království nebeském vyhlášen za nejmenšího; kdo by je však zachovával a učil, ten bude v království nebeském vyhlášen velkým.

Mt 5, 19

Přikázání nám může připadat jako něco, co nás svazuje a omezuje. Člověk se nechce nechat omezovat zákazy a příkazy, proto mu i slovo přikázání může znít značně vzdáleně. Přikázání nabádá, varuje, upozorňuje, ukazuje, jak se rozhodnout v různých životních situacích. Přikázání přináší světlo do našeho života. Za přikázáními, o která jde v bibli, není autorita lidská, ale Boží. Boží přikázání jsou obsažena v Zákoně. Rabíni rozlišovali největší přikázání a nejmenší přikázání. I Ježíš mluvil o největším přikázání celého Zákona, kterým je láska k Bohu i k člověku (Mt 22, 37–40). Ale mluvil také o nejmenších a nepatrných přikázáních. I ta zdánlivě nepatrná přikázání Božího zákona mají svůj význam a svoji důležitost. I to nejmenší přikázání v sobě totiž obsahuje přístup lásky. Přikázání se jednak předávají slovem, učením, kázáním, ale především činěním, jak zdůrazňuje Ježíš.

Bože, děkujeme ti za Kristova přikázání, která jsi nám dal jako spolehlivá světla pro cestu k tvému království. Dej, ať se jich držíme a nebloudíme v temnotě. Amen.

Tomáš Butta (CČSH)