Slovo pro tento den: Neděle 6. září

Petr se obrátil a spatřil, že za nimi jde učedník, kterého Ježíš miloval, ten, který byl při večeři po jeho boku a který se ho tehdy otázal: „Pane, kdo tě zrazuje?“ Když ho Petr spatřil, řekl Ježíšovi: „Pane, co bude s ním?“ Ježíš mu řekl: „Jestliže chci, aby tu zůstal, dokud nepřijde, není to tvá věc. Ty mne následuj!“ Mezi bratřími se to slovo rozšířilo a říkalo se, že onen učedník nezemře. Ježíš však neřekl, že nezemře, nýbrž: „Jestliže chci, aby tu zůstal, dokud nepřijdu, není to tvá věc.“ (J 21, 20–23)

Prve jsme oslavili zrození přesvatého mučedníka, čistého panice, svatého Štěpána, dnes pak si připomíná naše církev svátek svatého Jana, rovněž svatého mučedníka a panice. Mluví se tudíž o dvojím mučednictví, totiž skutkem, jako svatý Štěpán, jenž, následuje Pána Ježíše, se dobrovolně vydal na smrt a byl obětován, protože tomu sám chtěl, a o mučednictví podle vůle, jako byl svatý Jan. Kdo se tedy dá dobrovolně zahubiti pro pravdu, bude podoben mučedníku Štěpánovi. Jiné je mučednictví vůlí a nikoliv skutkem, jako u Jana evangelisty, jenž měl úplnou vůli trpěti pro Pána, bylo však Boží vůlí, aby nebyl utracen. (Betlemské poselství I, kázání na den svatého Jana ráno 27. prosince 1410)

Tento Husův výklad navazuje na Ježíšova slova Petrovi (když se ptal na úděl milovaného učedníka): „Chci-li ho nechati, dokudž nepřijdu, co tobě po tom?“ Slyšme to jako varování před přílišnou zvědavostí, ne-li vlezlostí. Úděl Štěpánův byl jiný než Janův a bylo by pošetilé, kdybychom je chtěli známkovat (je-li cennější mučednictví skutkem, či vůlí, jak to označil Jan Hus). Hledejme Boží království a jeho spravedlnost: hledejme Boží vůli, ale jak to s kým z nás bude dál, nechme na Pánu Bohu. Tuším, že o naše rady, jak koho ocenit, Pán Bůh nestojí.

Svatý Bože, někdy si připadáme jako majetníci pravdy, a naše vztahy s druhými lidmi na to pak doplácejí. Díky, že nás vracíš zpátky na zem, abychom činili tvou vůli, ne to, co chceme my. Amen.

Jan Keřkovský