
Vždyť Bůh nás neurčil k tomu, abychom propadli jeho hněvu, nýbrž abychom došli spásy skrze našeho Pána Ježíše Krista. On zemřel za nás, abychom my, ať živí či zemřelí, žili spolu s ním. Proto se navzájem povzbuzujte a buďte jeden druhému oporou, jak to již činíte. (1 Te 5 , 9–11)
Vstav pak na příkaz biřice zmísta modlitby, vysokým a srozumitelným hlasem pravil: „Pane Ježíši Kriste, tuto strašnou, potupnou a ukrutnou smrt pro tvé evangelium a kázání tvého slova chci velmi trpělivě a pokorně vytrpěti.“ Hned ho chtěli voditi k okolostojícím, povzbuzuje pak je prosil, aby nevěřili, že on články od falešných svědků jemu přičítané držel, kázal nebo učil. […] Když pak ho za krk přivazovali jakýmsi začazeným řetězem, pohlédnuv naň a pousmáv se, pravil biřicům: „Pán Ježíš Kristus, můj Vykupitel a Spasitel, tvrdším a těžším řetězem byl spoután; a já bídný přivázán nestydím se tento pro jeho jméno nésti.“ (zpráva Petra z Mladoňovic)
Bože, děkujeme za svědectví tvých svědků, kteří se nestyděli za Kristovo ponížení pro nás a s odvahou a moudrostí nám zvěstovali tvou záchranu k novému životu. Amen.
Jaroslav Vítek