
I vy se ochotně podřizujte takovým lidem a každému, kdo pracuje na společném díle. […] Važte si takových lidí! [1K 16, 16. 18b]
Ačkoli si jako bratři a sestry ve víře jsme navzájem rovni, přece je pro zachování řádu nutné, abychom uznávali vůdce v čele sboru a církve. „První z celé Achaje uvěřili a dali se do služby bratřím“ (1 K 16, 15b). I když jsou dnes pracovníci často vybíráni volbou, rozhodující je Boží povolání, které na nich rozpoznáváme a uznáváme. Nikomu sice nepřipisujeme neomylnost, ale nechceme přeslechnout moudrá a uvážená slova a pokyny starších. Pavel o úctu k nim prosí (1 K 16, 15). V tom, že jsou první – „prvotina“ (KP), vidí příslib, že započaté dílo Pán Bůh povede dále. Vzájemná láska má také tuto stránku, která by se nám neměla vytrácet.
Stále se učíme žít ve společenství církve. Pomáhej nám, Pane Bože, překonávat sebejistotu, domýšlivost a nedůvěru. Dej, ať nejsme bratry a sestrami jenom podle jména. Amen.
Bohuslav Vik