
Všechnu ‚svou starost vložte na něj‘, neboť mu na vás záleží. [1 Pt 5, 7]
Apoštol tu slovy žalmu (Ž 37, 5) říká totéž, co Ježíš: „Nemějte starost o svůj život“ (Mt 6, 25). Ježíš, žalmista, apoštol – všichni bibličtí svědkové nás dobře znají. Vědí, že nás starosti provázejí celý život, že nás připravují o čas, spánek a radost. Tisícerým způsobem nás trýzní: starosti o živobytí, o zdraví, o zaměstnání, o to, jak budeme na všechno stačit, jak vyjdeme s důchodem, pak starosti o naše děti a jejich děti, starost o budoucnost našich sborů… Dost! – Kde se berou všechny ty starosti? Zmocňují se nás a narůstají tím více, čím více se vzdalujeme od Boha. Přestáváme věřit, že o nás Pán Bůh ví a že mu na nás záleží, že dokáže utišit bouři a zachránit tonoucího. Je to pravda: starosti bojují s vírou jako oheň s vodou. Ale pro nás to není boj předem ztracený! Proč? Prostě proto, že se Bůh o nás stará. Věříme tomu? Učedníci Ježíši – i za nás – vytkli: „Pane, tobě na tom nezáleží, že hyneme?“ (Mk 4, 38). A Ježíš? „Proč pochybujete, ó malé víry!“
Bože, předkládáme ti vše, co nás trápí, čeho se bojíme a nač nestačíme. Posiluj naši malou víru. Laskavě se ujímej všech ustaraných, kteří nemohou ani spát, kteří podléhají stresu, neurózám a depresím. Amen.
Jiří Doležal