Slovo pro tento den: Neděle 29. června

Může vést slepý slepého? Nepadnou oba do jámy? Žák není nad učitele. Je-li zcela vyučen, bude jako jeho učitel. [L 6, 39–40]

Dvě kratičká podobenství v závěru Ježíšova kázání na rovině. První o slepcích. Jako by chtěl říct: Dejte pozor na to, jak koukáte na svět kolem sebe. Než se pustíte do života podle mých doporučení, než začnete pomáhat druhým, nejprve se kolem sebe pečlivě rozhlédněte. Aspoň chvíli pozorujte. Až uvidíte, jaké potřeby mají druzí, až uslyšíte, jaké otázky kladou – pak teprve vykročte. A cestou si uvědomte, kým jste byli, kým jste a díky komu dnes tušíte, co je v životě dobré. Jen tušíte. Nemyslete si, že se už můžete koukat odněkud svrchu, že jste o mnoho dál. To už jsme vlastně u toho druhého podobenství. Žák není nad učitele. – Hodně dětí si tuze rádo hraje na učitele či učitelku. Baví je střežit učitelským okem babičku či kamaráda a diktovat, co mají dělat. Někdy si takto „hrají“ i dospělí. Tak trochu „profesorsky“ bdít nad nedokonalostmi druhých a upozornit na ně, když je k tomu příležitost. Vždyť já už něco znám, mám jasno. Něco takového si při tom lidé asi myslí.

Současně však nevnímají, že právě tím působí spíš jako ty děti. Člověk, který ví, jaké je jeho místo před Bohem, ten dokáže mlčet, dokáže se vzdát práva poučit druhého. Takový člověk skutečně ví, jak je to s milosrdenstvím Božím, na něž jsme dennodenně odkázáni.

Prosíme tě, Pane, ať dnes nepřeslechneme volání srdce druhého člověka. Amen.

Tomáš Vítek