Slovo pro tento den: Neděle 27. září

Mezitím se shromáždily nespočetné zástupy, že se lidé div neušlapali. Ježíš začal mluvit nejprve ke svým učedníkům: „Mějte se na pozoru před kvasem farizeů, to jest před pokrytectvím. Nic není zahaleného, co nebude jednou odhaleno, a nic skrytého, co nebude poznáno.“ (L 12, 1–2)

Ovce a kozly rozdělí Pán, to není na nás. Ale jak být dobrou ovcí, to se Hus přece jen snaží pojmenovat (v kázání z 2. června 1411 a vychází přitom z myšlenek Jana Zlatoústého). Varujte se kvasu těch, kdo se jako ovce jenom tváří, ale nejsou. Ovce rozeznáte od přetvařujícího se vlka, když jim předložíte maso lákání a píci dobré pověsti (není těžké uhodnout, čeho se kdo chopí). Za druhé je zkuste zatahat za ocas: vlk se s ošklíbnutím ohlédne, zatímco ovce ani nezamečí. Za třetí ovci poznáte podle pokorně svěšené hlavy, zatímco vlk se s pozdviženou hlavou chlubí svým bohatstvím či mocí (a v případě příkoří vyje). Tomu třetímu věnuje Hus největší pozornost. Když taková ovce věší nízko hlavu a ve veškerém svém jednání se pokořuje, pak to není ani kozel, ani vlk, nýbrž ovce Kristova. Jedná podle vzoru svého zbožného pastýře, jenž praví: „Nehledám chvály své“ (J 8, 50).

Pane, slíbils, že své ovce přivedeš do svého království. Prosíme, dopřej nám to. Amen.

Jan Keřkovský