Slovo pro tento den: Neděle 26. dubna

Zanedlouho mě již nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte. (J 16, 16)

Doba toho evangelia je ve středu před Velikonocemi. Touto řečí posiluje Kristus netoliko apoštoly, tehdy své spolustolovníky, nýbrž i nás své nástupce. Dvojí pak nám předpovídá, to jest zármutek a radost. Úhrnem pak praví: není nikoho, kdo by neměl nejprve zármutek a pak radost a tak by neokusil obého. Ukazuje, jak různou cestu se ubírají žáci Kristovi a Antikristovi, neboť žáci Kristovi zde na zemi truchlí a trápí se, žáci však Antikristovi se zde radují a plesají. Proto ti první se budou jednou věčně radovati, druzí pak věčně truchliti… A poněvadž je přísloví, že nepamatuje sladkého, kdo neokusil hořké, tak také zármutek a radost navzájem sobě odporují jako sladké s hořkým. Kdo tudíž neokusil hořké, nedovede s prospěchem poznati a vyvoliti si dobré… (Betlemské poselství I, kázání na třetí neděli po Velikonocích, 3. května1411)

Kdo ví, co je před námi… Snad jen ty, Pane Bože. Ať už přijde cokoli – k smutku či k radosti, kéž to unesu. A kéž i ve svém následování Krista krom trápení a nesení kříže objevím také hlubokou radost, která je příslibem a náznakem radosti věčné. Amen.

Ondřej Ruml