Slovo pro tento den: Neděle 23. listopadu

A kdyby polnice vydala neurčitý zvuk, kdo by se připravoval k bitvě? […] A proto ten, kdo mluví jazyky, nechť prosí, aby je dovedl také vykládat. [1 K 14, 8. 13]

Apoštol Pavel nepřikládá všem duchovním darům stejnou hodnotu. Jistě, někteří lidé si váží citových, samovolných, živelných projevů, které je nadchnou. O někom se říkává, že „mluví ze srdce“. Ale je zapotřebí také střídmých, jasných a promyšlených slov, která jsou všem srozumitelná. Zvláště pro nově příchozí je to nepostradatelné, aby se mohli pokořit před Bohem a vyznat: „Vskutku je mezi vámi Bůh!“ (1 K 14, 25). V některých sborech se staly módou cizojazyčné písňové texty, a některé církve používají dokonce jiný bohoslužebný jazyk, než jakým účastníci běžně hovoří. Ale obtížně srozumitelná může být i zaběhaná „vnitrocírkevní“ náboženská mluva. Neměli bychom to všecko pokládat za samozřejmost, ale spíše si uvědomit, že to musí mít určité meze. „Jazyky“ je přece nutné také vykládat! „Raději pět slov srozumitelně než tisíce slov ve vytržení“ (1 K 14, 19).

Pane Ježíši, ty jsi Slovo, které se stalo tělem. Prosíme tě, uč nás zacházet se slovy tak, aby druhým přinášela užitek a radost z evangelia. Amen.

Bohuslav Vik