Slovo pro tento den: Neděle 22. září

Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci.

Ex 20, 9–10a

Neboť kdo vejde do Božího odpočinutí, odpočine od svého díla, tak jako Bůh odpočinul od svého.

Žd 4, 10

Možnost nepracovat sedmého dne je dobrý Boží dar lidstvu. Je to Bůh, kdo nám ve své štědrosti dává každý den o trochu víc, než potřebujeme, a proto si můžeme každý sedmý den odpočinout, a přesto netrpíme nouzí. V tomto přikázání nejde o zákaz práce, ale o jakési „ředitelské volno“ pro školáky, nebo chcete-li „placený svátek“ pro dospělé. Sedmý den je skutečně svátek, který si můžeme a máme patřičně vychutnat, místo abychom doháněli, co jsme nestihli během týdne. V neděli ráno bychom se měli vděčně rozhlédnout kolem sebe a říci si: „Dnes se o mě stará Bůh. Dnes jsem jeho host.“ Není na světě člověka, který by pravidelný den odpočinku nepotřeboval. Všední den je možno protáhnout třeba do noci a ukrátit spánek, ale neděle je po šesti dnech pouze jedna. Kdo si myslí, že neděli nepotřebuje, ten možná krátkodobě leccos dokáže, ale nic dobrého mu to nepřinese.

Díky, Hospodine, za den nedělní se vším, co mi skrze něj nabízíš. Amen.

Filip Jandovský (ECM)