
I vy tedy trpělivě čekejte, posilněte svá srdce, vždyť příchod Páně je blízko. [Jk 5, 8]
Dvě klíčová slova užívá apoštol v závěru svého dopisu: být trpělivý a posilnit srdce. Trpělivost znamená ovládat se, udržet své emoce, nevybuchnout, nemít rychlé soudy o druhých. A ovšem: nenechat se znejistit, když se zdá, že Pán naše modlitby nevyslýchá, že se jeho zaslíbení nenaplňují. Tak to naznačuje i slovo, jehož apoštol užil a které doslovně přeloženo znamená „dlouhý dech“. K takové trpělivosti vyzývá Jakub církev, která očekává příchod Spasitele. Jako zemědělec, který zaseje semeno do zkypřené země, a teď čeká na podzimní a jarní déšť. Kdy se dostaví, neví. Tak je tomu s čekáním církve na druhý příchod Krista. Církev rozsévá símě Slova Božího, koná, co jí Pán přikázal, a trpělivě čeká.
Vyžaduje to vnitřní pevnost. Křesťan snadno upadne do jednoho ze dvou extrémů: buď se snaží netrpělivě Kristův příchod urychlit, nebo zvlažní a upadne do duchovní malátnosti. Proto apoštol prosí a povzbuzuje: Posilněte svá srdce. V bibli je srdce považováno za sídlo myšlení. Posilnit srdce tedy není výzvou k pevnosti a nezlomnosti, s níž je možné vše překonat. Jakub tu vyzývá křesťany, aby se pevně drželi apoštolského učení a nedali se ve své víře zviklat. Podle novozákonních odkazů se srdce upevňuje především milostí (Žd 13, 9), a také věrným zvěstováním Kristova evangelia.
Náš Pane, modlíme se, abychom byli ve své víře trpěliví a ve svém myšlení pevní a stálí. Prosíme, posilni naše myšlení, abychom se nenechali ničím zviklat. Amen.
Pavel Smetana