Slovo pro tento den: Neděle 20. září

Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne. (J 10, 14)

První podmínkou pro pastýře je, aby byl sám v sobě dobrý a věrný, neboť je-li nevěrný tím, že ovce zbavuje ohrady nebo vtlouká ovci hřebík do čela, aby zahynula a jemu aby připadlo maso, pak to není dobrý pastýř a zasluhuje trestu, píše Hus (v kázání z 26. dubna 1411) a dodává o takových: zda nezaslouží, aby byli pověšeni v pekle?

Hus mířil na ziskuchtivé duchovní pastýře, kteří když vidí vlastní ovci hynouti, se radují, řkouce: „Dobře zaplatí za ofěry v kuchyni.“ Leč ta slova se netýkají jen duchovních pastýřů. Týkají se kohokoli z nás: mizerně činí, kdo bližního obrazně řečeno zbavuje ohrady nebo mu vtlouká hřebík do čela v předtuše masa. Člověka (řekněme: bližního) nelze odpárat od jeho života, vášní, majetku a cti a na to všechno já nemám co sahat (nic novéno, to máte hned čtyři přikázání z deseti).

Pane, kéž nám ze vztahů nezmizí láska k druhému a respekt. Amen.

Jan Keřkovský