Slovo pro tento den: Neděle 2. září

Mk 7, 1–8.14–15.21–23 ● Ez D 684

Nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho znesvětit; ale co z člověka vychází, to jej znesvěcuje.

[Mk 7, 15]

Dobrý a spravedlivý život je běh na dlouhou trať, kde každé slovo má velikou váhu. A zvolit správné slovo nebo čin můžeme jen tehdy, pokud budeme umět naslouchat. Pokud přijmeme pozvání k naslouchání, překročíme práh nedělního rána a vstoupíme dovnitř, přijdeme za Kristem, může se stát zázrak. Naše srdce bude proměněno a s ním se změníme i my.

Ježíš věděl, že pouhými příkazy a zákazy nelze docílit dobra na zemi. Lidé však volí cestu restrikce, zapomínají, že příkazy a zákazy mohou být jen ukazateli na cestě k cíli, pro který musí být získáno lidské srdce. Síla každého zákona je tak v jeho vnitřním přijetí, nikoli v jeho vnější vymahatelnosti. To platilo pro Ježíšovy polemiky s farizeji, to platí i dnes. Člověk může být trestně nepostižitelný, a přesto může žít špatný život; život nenaplněný, marný, život neúprosně smrtelný.

Život věčný, svatý, opravdový lidský život začíná v pokoře před Božím slovem. Začíná vnitřní proměnou. Na první pohled nepřináší publicitu a slávu, ba spíše posměch a klepání na čelo. Opravdový život „znamená pamatovat na vdovy a sirotky v jejich soužení a chránit se před poskvrnou světa“ (Jk 1, 27b).

Kriste, můj Pane, chci tě následovat, chci žít nový život, který mi nabízíš. Amen

Lukáš Pešout