Slovo pro tento den: Neděle 19. července

Nedopustíte se bezpráví při soudu. Nebudeš nadržovat nemajetnému ani brát ohled na mocného; budeš soudit svého bližního spravedlivě. Nebudeš se chovat ve svém lidu jako utrhač, nebudeš ukládat svému bližnímu o život. Já jsem Hospodin. Nebudeš ve svém srdci chovat nenávist ke svému bratru, ale budeš trestat svého bližního podle práva, a neponeseš následky jeho hříchu. Nebudeš se mstít synům svého lidu a nezanevřeš na ně, ale budeš milovat svého bližního jako sebe samého. Já jsem Hospodin. (Lv 19, 15–18)

A poněvadž víme, že Bůh osoby nepřijímá, protož neříkáme odloučeně od jiných: Otče můj!, ale pokorně a společně: Otče náš! Neb jakož důstojenství v světě neloučí ani vymítá koho od bídy a smrti, též neloučí ani vymítá od rovné účasti v milosti Boží. […] A z toho domnívám se, že v světě velicí pyšní ze své nepokorné modlitby jsou před milým Bohem zavrženější; neb poněvadž všemohoucí Spasitel nestydí se nazývati nás bídných bratřími, jakož dí svatý Pavel (Žd 1, 9), a on dí: Kdožkolivěk učiní vůli otce mého nebeského, ten matka má, sestra má i bratr můj jest (Mt 12, 49): kterak bídníci nadutí stydí se slouti všech křesťanův bratří? Co jest, jediné že chtějí býti nad Krista, ač toho ústy neřkou. Ale ne tak pokorní synové, jenž mile a pokorně, pamatujíce svého tatíka naučení, říkají: Otče náš, jenž jsi v nebesích! (Výklad modlitby Otče náš)

Pane Ježíši Kriste, děkujeme, že jsi nás svolal do společenství církve. Děkujeme za své sestry a bratry, za setkání, společné naslouchání, společnou chválu, za tvůj stůl, který jsi nám prostřel, abychom přijímali posilu na cestě. Amen.

Jaroslav Vítek