Slovo pro tento den: Neděle 18. května

Nebudeš dychtit po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního. [Ex 20, 17a]

Závěrečné přikázání Desatera nám chce pomoci, abychom se osvobodili od vlezlých, před okolím často tutlaných závistivých přání. S takovou chorobnou dychtivostí to totiž často dopadá tak, jak jsme četli v Jakubově listu: Žádostivost počne a porodí hřích…

Co je to závist, demonstroval Ježíš v závěru podobenství o marnotratném synu. Starší vzorný a pracovitý syn vytýká otci: Mně jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli, zatímco kvůli jeho lehkomyslnému bratru dal otec zabít tučné tele (L 15, 29). otec, který představuje samotného Boha, však připomíná závistivci: Synu, ty jsi stále se mnou a všecko, co mám, je tvé (L 15, 31). Ano, co všecko nám ze svého bohatství dává nebeský otec! Jsme-li (Boží) děti, tedy i dědicové – dědicové Boží, spoludědicové Kristovi, tvrdí apoštol (Ř 8, 17). Uvědomujeme si, co se nám tu nabízí?

Odpusť nám, Otče, že se nedovedeme spokojit dary, které od tebe nezaslouženě přijímáme, a pošilháváme po tom, co mají druzí. Dej nám oči otevřené pro tvá dobrodiní! Amen.

Daniel Henych