Slovo pro tento den: Neděle 17. února

Jak bych se tedy mohl dopustit takové špatnosti a prohřešit se proti Bohu?

Gn 39, 9b

Odhoďme všecku přítěž i hřích, který se nás tak snadno přichytí, a vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo.

Žd 12, 1b

„Všichni máme do činění se smrtí, a nikdo nezemře za druhého, nýbrž ke střetu s ďáblem a smrtí se musí vyzbrojit a nachystat každý sám osobně.“ Touto větou zahájil o neděli Invocavit roku 1522 Martin Luther sérii proslulých postních kázání. Radikálové totiž – podle reformátorova názoru –na sebe zbrkle a neprávem brali odpovědnost za spásu bratří a sester a násilně jim vnucovali své pojetí evangelia. Potlačovali víru bližních, prý všelijak nedokonalou, aby prosadili vlastní „vyšší“ cestu. Přitom však paradoxně zapomněli nejen na bližní, ale i každý sám na sebe… Pokušení má jistě mnoho tváří, někoho k hříchu svádí horlivost, jiného vlažnost, dalšího smutek nebo chtíč. Vždy je v něm však kus zapomnětlivosti – na Boha i na sebe.

Pane Ježíši, prosím, pomoz mi, abych pozorně a cele vytrval na tvé cestě. Amen.

David Beňa (CB)