Slovo pro tento den: Neděle 16. listopadu

Není kalich požehnání, za nějž děkujeme, účastí na krvi Kristově? A není chléb, který lámeme, účastí na těle Kristově? [1 K 10, 16]

Švýcarský reformátor Ulrich Zwingli (1484–1531) učí, že večeře Páně je přísahou na prapor Kristův. Kdo se jí účastní, zavazuje se, že bude v boji stát na Kristově straně. Naše srdce nemá být rozpolceno mezi Pána Ježíše a ještě nějaké jiné pány a mocnosti tohoto světa, ale má být cele oddáno jemu. Křesťanovo svědomí – to je soulad s učením, vůlí a životem našeho Spasitele. Chceme je mít čisté a přejeme je čisté i bratřím a sestrám kolem sebe. Musíme si počínat tak, aby jednota Kristova těla, jímž je církev, nebyla narušena jejich pochybnostmi a vzájemnou nedůvěrou. Berme ohled jedni na druhé, snažme se je ve víře podepřít, nemysleme jen sami na sebe, ani při večeři Páně, ani ve všedním životě. „Všecko čiňte k slávě Boží“ (1 K 10, 31). Předvánoční nákupy, ke kterým nás teď reklamy zvou, podnikejme také střídmě jakožto Kristovi následovníci, a ne jako uctívači toho, co pomíjí.

Pane, ty nás u svého stolu spojuješ v jednu rodinu svého lidu. Dávej nám, prosíme, vzájemné pochopení, ohled a úctu. Amen.

Bohuslav Vik