Slovo pro tento den: Neděle 15. února

Tu [slepec] zvolal: „Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“ Ti, kteří šli vpředu, ho napomínali, aby mlčel. On však tím více křičel: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“ […] Ježíš se zastavil a přikázal, aby ho k němu přivedli. Když se přiblížil, Ježíš se ho otázal: „Co chceš, abych pro tebe učinil?“ On odpověděl: „Pane, ať vidím.“ Ježíš mu řekl: „Prohlédni! Tvá víra tě uzdravila.“ Ihned prohlédl, šel za ním a oslavoval Boha. A všechen lid, který to viděl, vzdal Bohu chválu. (L 18, 38–43)

Dnes slavíme poslední neděli před postní dobou. Ptáme se, co nám vnese světlo do našeho života. Slepec požádal Ježíše o zrak. Chtěl vidět a Ježíš ho uzdravil, aby viděl, co je v životě důležité. Odpověď není jednoduchá. I my můžeme prosit Ježíše, aby nám otevřel oči pro to, co je důležité v našem životě.

Ne falešného zboží, ne zemských darův, ne hynoucích ctí od Pána, ale světla žádejme; ne světla, kteréž v místě může býti zavříno, a kteréž s časem bude skonáno, které nocmi bývá přetrženo, kteréž obecně od nás hřišníkův bývá viděno: ale onoho světla žádejme, kteréž s anděly viděti můžeme, kteréž ani počátku nemá, ani skonání, kterémužto světlu jistě víra cestou. (Postila, kázání na neděli na masopust)

Pane Bože, děkujeme ti za tvé světlo, které nám ukazuje cestu. Prosíme tě, abychom viděli toto světlo ve dnech dobrých i zlých. Rozsvítí nám náš život. Pomoz, abychom předali tvoje světlo těm, kteří jsou v temnotách starostí, nemocí, kteří jsou zoufalí a bezradní. Amen.

Gerhard F. Reininghaus