Slovo pro tento den: Neděle 15. července

2 S 6, 1–5.12b–19 ● Sv 65

David se znovu se všemi vybranými muži z Izraele, se třiceti tisíci, a s veškerým lidem, který byl s ním, vydal na cestu z Baalímu Judova, aby odtud přivezli Boží schránu, při níž se vzývá Jméno, jméno Hospodina zástupů, trůnícího nad cheruby. […] David a všechen izraelský dům křepčili před Hospodinem za doprovodu různých nástrojů z cypřišového dřeva, citer, harf, bubínků, chřestítek a cymbálů.

[2 S 6, 1–2.5]

Neděle, nejkrásnější den, den radosti Kristova vzkříšení, kterou prožíváme plně při bohoslužbách, ve společenství Božího lidu, když spolu chválíme našeho Spasitele.

Jak jsme blízko radosti nad Boží schránou, při níž se vzývá Jméno, jméno Hospodina zástupů, trůnícího nad cheruby, jíž žijí toho dne král David i veškerý lid Izraele!

Křesťan je tvor radostný a to zvláště v neděli. Někdy to na nás nebývá tolik vidět. A v neděli často oblékáme s důstojným oděvem i vážnou, zachmuřenou tvář – vždyť Boží věci jsou přece vážné a důležité. A naše radost bývá jen poloprázdnou frází, když do shromáždění přicházíme jako na kobereček.

Jak bychom se dnes dívali na Davida, který skákal radostí, tak jak hudba hrála, k chvále Pánu Bohu, z radosti z jeho požehnání?

Vzpomeňme nejen dnešní neděli na nakažlivou radost Davidovu a radujme se společně z Kristova vzkříšení!

Hospodine, radujeme se a chválíme tě, spolu, ve tvůj den. Haleluja! Amen

David Najbrt