Slovo pro tento den: Neděle 11. listopadu

Mk 12, 38–44 ● Ez 440

Zavolal své učedníky a řekl jim: „Amen, pravím vám, tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní, kteří dávali do pokladnice. Všichni totiž dali ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku: dala, co měla, všechno, z čeho měla být živa.“

[Mk 12, 43–44]

Svatý Ambrož říká, že velikost daru se nepočítá podle toho, kolik kdo dal, ale podle toho, co mu zbylo. Je rozdíl mezi tím, když někdo dá tisíce jako almužnu, protože si to může dovolit, a někdo jiný desetikoruny jako oběť, která ho něco stojí.

A nejde jen o peníze. V životě jde spíše než o to, jací jsme a čeho jsme dosáhli, jak jsme odpověděli na Boží pozvání. Na tom záleží.

Tak to vždy neposuzují lidé, ale tak se na věci dívá Hospodin, protože ví, z jakých podmínek vycházíme, zná naše možnosti, naše hluchá místa. Od člověka, který v životě všechno dostal – lásku i hmotné zajištění – se přirozeně očekává, že tyto dary zúročí. Pro někoho, s kým se život nemazlil, bude sebemenší pokrok a úspěch v Božích očích velký a cenný.

Jinak řečeno: nejde tolik o to, jaké máme výsledky, ale spíše o to, jak jsme se dali Boží láskou proměnit, kolik krůčků jsme na cestě za Kristem udělali.

Milosrdný Bože, ty jsi zastánce a vykupitel chudých. Nikdo před tebou není malý nebo zbytečný. Pomáhej nám, abychom se navzájem o všechno dělili a předávali dál dar tvé lásky. Amen

Karel Šimr