Slovo pro tento den: Neděle 1. února

Ježíš mu odpověděl: „Blaze tobě, Šimone Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích. A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na té skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou. Dám ti klíče království nebeského, a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi.“ (Mt 16, 17–19)

Co je církev? Ve staré češtině slovo cierkew znamená kostel. Jsme kostelní lidé? Ačkoli máme svůj kostel rádi, budova sama náš život neurčuje. Jsme přece lidé Kristovi, společenství těch, kdo byli v jeho jméno pokřtěni.

Každý křesťan, že vzal na křtu jméno Kristovo a přisáhl, aby jeho následoval v dobrém, nenásleduje-li ho, tedy nadarmo jméno křesťanské od Krista vzal. (Výklad Desatera)

Jsme částí Kristovy obecné církve. On je hlavou, my součástmi těla. Kristova láska nás spojuje dohromady, abychom i my žili ve vzájemné úctě a lásce. Pokud se nám to nedaří, není naše víra přesvědčivá. I tehdy však naděje zůstává. Nevěrohodným svědectvím církvi ubližujeme. Nemůžeme ji však zničit. Není na světě z naší vůle, ale z vůle Boží.

Nebeský Otče, děkujeme ti za nezasloužené milosrdenství. Prosíme o víru, která žije z tebe, a o svědectví víry, které pomáhá růstu tvého panování uprostřed celého stvoření. Amen.

Daniela Brodská