Slovo pro tento den: Neděle 1. března

Ježíš odtud odešel až do okolí Týru a Sidónu. A hle, jedna kananejská žena z těch končin vyšla a volala: „Smiluj se nade mnou, Synu Davidův! Má dcera je zle posedlá.“ Ale on jí neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci přistoupili a žádali ho: „Zbav se jí, vždyť za námi křičí!“ On odpověděl: „Jsem poslán ke ztraceným ovcím z lidu izraelského.“ Ale ona přistoupila, klaněla se mu a řekla: „Pane, pomoz mi!“ On jí odpověděl: „Nesluší se vzít chleba dětem a hodit jej psům.“ A ona řekla: „Ovšem, Pane, jenže i psi se živí z drobtů, které spadnou ze stolu jejich pánů.“ Tu jí Ježíš řekl: „Ženo, tvá víra je veliká; staň se ti tak, jak chceš.“ A od té hodiny byla její dcera zdráva. (Mt 15, 21–28)

I my máme poučení, že máme pilně sě modliti pánu bohu, aby ráčil nám od ďábla pomoci; také máme naučenie, že pán bóh nepřijímá osoby, ale v každém lidu, ktož zachová sprave dlnost, ten jest jemu vzácen. Jakož die S. Petr v skutciech apoštolských v 10 k. 34–35 v. Protož milostivý spasitel, obcuje s pohany, činil jest mnohé divy, a utěšeně mluvil ku pohanóm, jakož k této pohance a k centurionovi […]. (Postila, kázání na druhou neděli postní)

Tobě, Pane, děkujeme za smilování nad námi všemi. Nad námi, kteří k tobě přicházíme nově, nad námi, kteří pochybujeme o tvé moci, nad námi, kteří se pořád bojíme, zda stačíš na všechny bolesti, beznaděj a strachy, zda tvá záchrana platí pro všechny. Prosíme, ať tvé slovo a jednání probouzí v nás velikou víru, která prosí, zápasí a nevzdává se ani v těch nejtěžších chvílích. Amen.

Pavel Kašpar