
Pátek 30. července
Půlnoc je těžká chvíle, kdy je velice nesnadno zůstat věrným. Nejpovzbudivějším slovem, které může církev vyslovit je, že žádná půlnoc netrvá dlouho. Unavený poutník, který o půlnoci žádá chléb, hledá ve skutečnosti rozednění. Naším věčným poselstvím naděje jest, že toto rozednění přichází. Naši zotročení předkové si to uvědomovali. Nikdy neztratili povědomí půlnoci, protože na ně vždy dopadaly důtky dozorců a byli stavěni na tržní špalky, na kterých byly roztrhovány rodiny; to vše jim připomínalo skutečnost. … Víra v rozednění tryská z víry v Boha dobrého a spravedlivého. Kdo v to věří, ví, že protiklady života nejsou ani konečné ani svrchované. Může kráčet temnotou noci se zářivým přesvědčením, že všechny věci napomáhají k dobrému těm, kdo milují Boha. I taková půlnoc, ve které není ani jediné hvězdy na nebi, může zvěstovat jitro nějakého velikého naplnění.
Martin Luther King: z kázání, knižnice KJ, 1969, s. 28