
Úterý 15. června
George Bernard Shaw kdesi poznamenal, že logika se zajímá o odůvodňování věcí, zatímco etika se zajímá o věci, které odůvodňujeme. Křesťanská etika se se svými úvahami lásky a láskyplnými úvahami stará o obojí. A kdybychom měli shrnout to, co jsme řekli, do jediného, jednoduchého sdělení, uvedli bychom: „Křesťanská etika či morální teologie nepředstavuje program života podle předpisů, ale je neustálým úsilím o vztahování lásky ke spletitému světu skrze kazuistiku, která poslouchá lásku; stálým úkolem této etiky je vypracování strategie a taktiky lásky kvůli Kristu.“ Luther tvrdil, že povoláním křesťana je být bližním Kristem. Bůh nepotřebuje naši službu; Bohu sloužíme pouze službou bližním, A tak opětujeme jeho lásku. Je to jediný způsob, jak ji můžeme opětovat. Vyjádřeno slovy amerického luterána Josepha Sittlera: „Láska je horizontální funkcí víry, modlitba je vertikální funkcí víry.“
Joseph Fletcher: Situační etika, Kalich, 2009, s. 206