Slovo pro tento den: E. Wiesel

Pondělí 3. května

Tragédie se nevyruší tím, že po nich přijdou další; naopak, sčítají se a vrší, stávajíce se tak ještě nespravedlivějšími. Každý člověk trpí o samotě – je sám se svým utrpením –, ale jestliže jej jeho utrpení spojuje s druhým člověkem, netrpí sám. Utrpení může vést zase jen k utrpení, jež bude nutně ještě palčivější, ještě hlubší a citelnější. Jinými slovy: Jobovu bolest nelze vysvětlit bolestí Abrahama, i kdyby se jí podobala a odrážela ji. Skutečnost, že Jobově trýzni něco předcházelo, neznamená, že se tím tato trýzeň objasňuje. V tom se židovská tradice liší od buddhistické koncepce: zasazením individuálního utrpení do kosmického zla se problém neřeší, ale stává se ještě závažnějším; právě v tom tkví jeho univerzalita. Každá bytost je počátek i konec zároveň; a právě proto si zaslouží odpověď a nikoliv útěchu, neobsahuje-li útěcha zároveň i odpověď.

Elia Wiesel, Bible,Postavy a příběhy, Sefer Praha 1994, s. 130