Slovo pro tento den: Čtvrtek 9. října

Milostí tedy jste spaseni skrze víru. [Ef 2, 8]

Tahle věta patří k „rodinnému stříbru“ protestantské teologie. A zároveň je to výkřik nadšeného úžasu, je v tom údiv: Jak jsem mohl, jak jste mohli dřív žít v takovém stresu, pod tlakem osudových sil, bez výhledu za hranice, které vymezují každodenní život? Setkáváme se tu s Bohem, který si nás zamiloval, s Bohem, který se solidarizuje s lidmi jako milosrdný otec se ztraceným, zoufalým a hynoucím synem, jenž se setkává s otevřenou náručí a bezvýhradným přijetím. V Ježíši můžeme potkávat tohoto milosrdného Boha, který neposílá na lidi teroristy ani povodně, ale dává nám své dobré dary, včetně daru spasení. – Ale to není všechno! My se na tom dobrém, co od Pána Boha dostáváme, co jsme zakusili v jeho odpuštění a lásce, můžeme aktivně podílet. Máme se stát distributory dobrých Božích skutků. Sváťa Karásek ve své knize Boží trouba píše, že „Boží sýpky jsou narvané, tak stačí jen vzít rudl a začít rozvážet“. Neboli: „Jsme v Kristu Ježíši stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky, které nám Bůh připravil.“ Bez Ježíše by to nešlo, to bychom byli zas u svého sobectví a pod vlivem všelijakých těch sil, co nás chtějí Bohu odcizit…

Děkujeme za setkání, za úsměvy, za milá slova, za podané ruce, naslouchající uši, za otevřená srdce. Děkujeme, Pane, za všechny tyto zázraky, kterými nás obdarováváš a kterými se můžeme obdarovávat navzájem. Dávej nám sílu a odvahu být takovým zázrakem pro někoho dalšího. Amen.

Anna Lavická