Slovo pro tento den: Čtvrtek 7. ledna

Všechny věci jsou tak únavné, že se to ani nedá vypovědět; nenasytí se oko viděním, nenaplní se ucho slyšením. Co se dálo, bude se dít zase, a co se dělalo, bude se znovu dělat; pod sluncem není nic nového. [Kaz 1, 8n]

Možná bychom podotkli, že Kazatel nemohl tušit, jaký technický rozvoj přinesou naše poslední staletí. Kazatel však v předchozích verších prokáže pravdivé znalosti o proudění větru a koloběhu vody. V jeho době to byl možná vrchol přírodovědy, dostupný jen nemnohým. Mluví o koloběhu – o automatech. I naše počítačová technika funguje ve svém základu téměř vždy jako smyčka. Udělej to a to a pak se vrať na začátek.

Kazateli navíc jde o oko a ucho. O to, jak se k automatům, přírodním či technickým, vztahuje člověk. Můžete si sice dnes na internetu psát i s Eskymákem – ale mezi svými elektronickými přáteli máte obvykle stejně jen příbuzné, spolužáky a kolegy z práce. Sv. Bonifác, apoštol Germánů, si v osmém století psal v podstatě s každým v Evropě, kdo uměl číst a psát latinsky. Protože si s ním lidé toužili psát, hádám, že měl větší šanci na odpověď, než když dnes pošleme e-mail. V různých podmínkách zůstává stejně tou nejdůležitější proměnnou přístup člověka.

Hospodine, Bože, ty všemu určuješ řád. Nám dej, Pane, chodit po cestách spravedlnosti a milosrdenství. Amen.

Tomáš Pavelka