
Vstoupil na loď a učedníci ho následovali. Vtom se strhla na moři veliká bouře, takže loď už mizela ve vlnách; ale on spal. I přistoupili a probudili ho se slovy: „Pane, zachraň nás, nebo zahyneme!“ Řekl jim: „Proč jste tak ustrašeni, vy malověrní?“ Vstal, pohrozil větrům i moři; a nastalo veliké ticho. Lidé užasli a říkali: „Kdo to jen je, že ho poslouchají větry i moře?“ (Mt 8, 23–27)
Neb učedlníkóm, když sú ho budili a řekli: „Pane! spas nás,“ to jest, zachovaj, „hynemeť,“ znamenitě die: „Co bázniví jste malé viery?“ Neb někteří sú z nich byli malé viery, proto že sú ho měli jedné za člověka, aneb velmě mdle věřili, že jest bohem; neb by byli plně věřili, že jest on pravý bóh, tehdy by věděli, že tak právě móž divy činiti spě, jako nespě; neb božstvie, jenž nikdy nespí, divy činí. (Postila, kázání na pátou neděli po Kristově narození)
Pane, věříme v tebe, ale zároveň se často bojíme, že nás nezachráníš, až toho bude zapotřebí. Věříme, ale pomoz naší nedověře. Amen.
Martin Kocanda