
1 Pt 4, 7–19 ● Ez D 673
Každý ať slouží druhým tím darem milosti, který přijal; tak budete dobrými správci milosti Boží v její rozmanitosti. Kdo káže, ať zvěstuje slovo Boží. Kdo slouží, ať to činí ze síly, kterou dává Bůh – tak aby se všecko dělo k oslavě Boží skrze Ježíše Krista. Jemu buď sláva i moc na věky věků. Amen
[1 Pt 4, 10–11]
Každý je obdarován. Proto každý ať slouží tím, co přijal. Není nikoho, kdo by nic nedostal. Každý se k něčemu hodíme. Ten, kdo je ještě docela mladý, i ten, kdo už věkem schází. Ten, který zdravím jen kypí, i ten, kterého sužují nemoci. Ten, který dobře vládne jazykem, i ten, který raději pracuje rukama.
Každý z těchto jmenovaných může být prospěšný někomu druhému. Mladý tím, že kolem sebe šíří radost, starý tím, že předává své životní zkušenosti. Zdravý tím, že propůjčí své ruce a nohy nemohoucímu, nemocný tím, že dosvědčí, odkud bere sílu nést své trápení. Výmluvný tím, že káže evangelium, zručný a šikovný tím, že pomůže s údržbou kostela či modlitebny.
Tak budeme dobrými správci Božích darů v jejich rozmanitosti. A vším, co s pomocí svých obdarování a talentů děláme, přispějeme k oslavě toho, který je jejich dárcem.
Pane Bože, děkujeme ti za vlohy a schopnosti, jimiž jsi nás obdařil. Pomáhej nám je objevovat v každém věku. Veď nás k tomu, abychom jich neužívali jen pro sebe, ale sloužili jimi potřebným. Amen
Tabita Landová