
[…] jásáte nevýslovnou, vznešenou radostí […] [1 Pt 1, 8c]
Ano, je tomu tak: ač svého Pána nevidíme, přece jsme s ním spojeni. Spojeni láskou a vírou, říká apoštol. Ale je možné milovat někoho, koho nevidíme? Bez víry to možné není. Ježíš nás ujišťuje, že věřícímu je všechno možné (Mk 9, 23). Ježíše nevidíme, ale on se stará o to, abychom ho slyšeli. A kdo slyší jeho hlas, ten věří a svého Pána také miluje.
Pak dojde k tomu dalšímu: kdo naslouchá Kristovu evangeliu a kdo přijímá pozvání k jeho stolu, ten už nyní – ještě uprostřed zármutku – prožívá radost, která se ani vyjádřit nedá.
Ano, v těch vzácných chvílích už nyní okoušíme radost, která naplno a natrvalo propukne v den svatby Beránkovy, až uslyšíme: „Vlády se ujal Pán Bůh náš všemohoucí. Radujme se a jásejme!“ (Zj 19, 6–7a).
Pane Ježíši, tvoji učedníci se zaradovali, když tě uviděli živého. My tě nevidíme, ale přece v tebe a v tvé vítězství věříme. Přimlouvej se za nás, aby nezhynula naše víra. Amen.
Jiří Doležal