
Všichni mě budou znát, od nejmenšího do největšího z nich, je výrok Hospodinův. [Jr 31, 34b]
Už nebudeme muset poznávat Boha? Už ho budeme znát? Nebudeme muset hledat, ptát se, již budeme vědět? Vždyť nikdo z nás není a také nikdy nebude hotovým odborníkem v poznání Boha. Kdo z nás má na všechno už odpověď a může s jistotou říci, že vždy ví, jaká je Boží vůle? Přece sám Ježíš nás nejednou vybízí: Hledejte Boží království. A apoštol Pavel ve svých listech varuje před usnutím na vavřínech, mluví o životě jako neustálém běhu k cíli, v němž je třeba vytrvat. Znát Boha tedy určitě není totéž jako všechno vědět. Ono to sloveso „znát“ tady znamená spíš vztah než nějaké intelektuální prozření. Dalo by se to přeložit rovněž slovem: „milovat“ nebo „zůstávat s někým“. Když někdo druhého miluje, nepotřebuje k tomu vždy hned umět odpovědět na všechny otázky. O tom zásadním je prostě přesvědčen. Stejné je to s poznáním Boha. To se taky nedá nejdřív vysvětlit, pak podle návodu aplikovat, a je jasno. Kdo prožil Boží odpuštění, toho to k Bohu přimklo a nemá už potřebu hledat k němu jiné cesty.
Tvá láska a milosrdnost prostupují celým vesmírem, Bože. Drží všechno pohromadě. Děkujeme ti za to. Amen.
Tomáš Vítek