Slovo pro tento den: Čtvrtek 5. července

1 K 4, 8–13 ● Ez 135

Už jste nasyceni, už jste zbohatli, vešli jste do Božího království, a my ne! Kéž byste skutečně vešli do království, abychom i my kralovali spolu s vámi!

[1 K 4, 8]

Uvěřit evangeliu, přijmout Krista, to znamená pro lidský život změnu. Jaké by to bylo bez toho? O co bychom se mohli v životě opřít? Jak by náš život vypadal? Mnohé by asi bylo jinak.

Přesto ještě nejsme v cíli. Tohle není všechno. I když to tak někomu může připadat, že víc není potřeba. Že víra přináší do života jistotu, díky které bude člověk vždy pevně a vzpřímeně stát, případně z té výše poučovat ostatní.

Skutečná víra však člověku nedovolí, aby stál na místě. Ještě nejsme v cíli, jsme na cestě. Každý krok může odhalit naši slabost, naši vratkost. Právě v tom se však víra osvědčí, že se i v nejistotě a slabosti spoléháme ne na sebe, ale na Krista.

Když Cyril a Metoděj přinesli evangelium do našich krajů, byl to začátek cesty. Cesty mnohdy nejisté, hledající. Křesťané v naší zemi nekráčeli vždy pevně. Ani nekráčeli vždy správným směrem. Přesto můžeme být vděčni, že jsme se i my díky jejich svědectví mohli k té cestě přidat a svůj život svěřit Kristu.

Kriste, nedej nás ustrnout na místě, nedej, abychom se opevnili za hradbamisvých smyšlených jistot. Veď nás do svého království. Amen

Daniel Matějka